Členové skupiny En Garde!

Vystudovala taneční vědu na Katedře tance při Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a obor Pedagogicko-psychologická způsobilost na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Tanci se věnuje od svých 6 let. Začínala s klasickou taneční technikou v Baletním studiu Regina v Ústí nad Labem, kde později vyučovala taneční gymnastiku a vystupovala na prknech divadla v Ústí nad Labem, Děčíně a Litoměřicích. Několik let hrála v černém divadle a působila jako loutkovodička v Divadle Na Královské cestě v Praze. Dva roky vedla výuku dějin tance a baletu a dějin umění na Taneční konzervatoři Ivo Váni - Psoty v Praze. S barokním tancem se poprvé setkala na HAMU díky prof. Heleně Kazárové a věnuje se mu od roku 2005. Pravidelně se účastní seminářů pod vedením českých (Helena Kazárová, František Dofek a Andrea Miltner) či francouzských lektorů (Beatrice Massin, Marc Leclercq a François Denieau). Zajímá ji hledání paralel mezi taneční technikou klasickou a barokní.

Nyní je externí lektorkou Národní galerie v Praze se zaměřením na starý tanec.

Václav Krajc

Václav Krajc je architekt, scénograf, loutkoherec a interpret historického tance.

Po absolutoriu na fakultě architektury ČVUT a následné praxi ve specializovaných ateliérech pokračuje od roku 2010 samostatnou praxí.

Divadlu se nepřetržitě věnuje od roku 2005, kdy byl přijat mezi členy Pražské Říše loutek.

Brzy však rozšířil svůj zájem i historický tanec a stal se členem soborů Hartig Ensemble a En Garde!.

Účastní se projektů propagujících barokní kulturu v širších souvislostech průzkumem i přednáškami.

Je autorem scénografie uměleckých projektů propagujících poučenou interpretaci hudby, divadla a tance, například La Danza (Ch. W. Gluck?), La guirlande enchantée (J. Starzer), Die Geschöpfe des Prometheus (L. van Beethoven), Armida (G. Scarlatti), Costanza e Fortezza (J.J. Fux), Terpsichora (G. F. Händel), Muzio Scevola (F. Amadei, G. Bononcini, G. F. Händel), Phasma Dionysiacum Pragense a dalších uvedených na domácích i zahraničních festivalech.

Od roku 2010 ve spolupráci se souborem Musica Florea zpracovává a dále rozvíjí projekt přenosné funkční divadelní scény barokního typu pro prezentace experimentálních představení a demonstraci dobových scénických inscenačních prostředků.

Jitka Pokorná

Jitka Pokorná pochází z Prahy, kde se také převážně věnuje svému koníčku a tím je tanec. Barokní tanec objevila v roce 2000, kterému propadla natolik, že se mu věnuje dodnes. Velkou životní změnou ve filosofii barokního tance, byla účast na workshopu SE.S.TA v roce 2004, kde se poprvé setkala s velkou francouzskou tanečnící nejen barokního tance, ale i současného tance, Beatrice Massin. Tato světová tanečnice a zejména choreografka ovlivnila Jitčino taneční cítění navždy. Také proto se dodnes účastní seminářů a workshopů, které Beatrice vede. Mimojiné ji při svém pobytu ve Francii několikrát navštívila v její domovské Paříži a účastnila se několika dílen, které tam vede.

Další neméněvýznamou osobností, která výrazně zasáhla do jejího tanečního světa je francouzský tanečník, choreograf a vedoucí Národního choreografického centra v Angers  -  Jean-Christoph Paré, jenž svou zcela jedinečnou technikou výrazně posunul hranice možností tanečního umu.

Insipiraci a zkušenosti Jitka nalezla u takových tanečníků jako jsou: Marie Kinsky (Fr), Serge Amber (Fr), Marc Leclerq (Fr), F. Denieu (Fr), a jiní… Velkou inspirací jí jsou tanečníci a její studenti, se kterými pravidelně pracuje na zdokonalování tanečního umění barokního a rekonstruování zápisů tanců 17. a 18. století.

Mimo barokní tanec se intenzivně věnuje argentinskému tangu, které  začala tančit ve čtrvtek první týden v lednu roku 2005 a od té doby se ho nepustila. Taktéž argentinskému tangu se Jitka věnuje u zahraničních lektorů, na festivalech a workshopech pořádaných nejen u nás, ale i v zahraničí. Proto také neodolala a prozkoumala tento tanec v kolébce argentinského tanga, v Buenos Aires. Mimo jiné vystupovala ve Vinohradském divadle, v představení Tango sólo. Tento krásný taneční styl jí dává prostor k poznání taneční improvizace, v rámci společné choreografie s partnerem.

Martin Vaigl

Martin Vaigl je pohybově všestranný umělec s entusiasmem sobě vlastním. Být v tanečním pohybu je jeho téměř denní chléb od prvních krůčků jeho života. K tanci ho přivedli rodiče, kteří mu osobně, coby taneční mistři, dali patřičné základy. I přes celoživotní taneční zápal vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, jejímuž odkazu je věrný dodnes.

Martin je tanečník otevřený všem výzvám a proto se stal součástí En Garde! a vůbec všelikých dalších uskupení věnujících se nejen baroknímu tanci, ale obecně tanci či divadlu napříč staletími.

Právě díky své všestrannosti je též členem pražského tanečního divadla BUFO či Pražského tanečního divadla. Od tanečního divadla si týden co týden odskočí k argentinskému tangu, jemuž se aktivně věnuje přes 10 let a jehož nádech pochytil přímo v Buenos Aires a tento se snaží předat dál coby součást teamu lektorů Studia 12.